|
|
Implementace Daytonské smlouvy pod dohledem EUFOR Althea v letech 2004 - 2010: cesta Bosny a Hercegoviny k demokracii?
Šťásek, Pavel ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Pikal, Kamil (oponent)
Práce zkoumá úspěšnost mise Evropské unie Althea a Vysokého představitele v demokratizačním a stabilizačním procesu v Bosně a Hercegovině (BiH). Zkoumá nejdůležitější části Daytonské mírové smlouvy (DPA) - v první ze dvou kapitol Ústavu BiH, ve druhé ostatní faktory a roli EU. DPA rozdělila BiH do dvou entit a centrální vládě dala jen malé pravomoci. Jsou analyzovány problematické body Ústavy BiH - co způsobují v praxi - a zkoumány návrhy dodatků a změn ústavy. Z kapitoly plyne, proč je BiH nestabilní země, a jaké změny ústavy musí přijmout, aby se stabilizovala. Tyto změny vyžaduje EU jako podmínky integrace a snaží se je prosadit. Druhá kapitola pojednává o demokratizačním procesu a budování občanské společnosti. Zkoumá reformu ozbrojených složek, ekonomickou situaci, spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, občanskou společnost a demokratické svobody. Hodnotí vliv těchto faktorů na stabilizaci státu a zajištění dlouhodobého míru. Velký důraz je kladen na roli EU v napomáhání tomuto procesu - zda je úspěšná, neúspěšné a co by mohla dělat jinak. Závěr shrnuje zjištěná fakta z obou kapitol a vyvozuje z nich důvody, proč BiH stále není standardní demokratickou zemí a proč v ní i nadále musí působit mírová mise EU Úřad vysokého představitele pro BiH.
|
|
|
Evropská bezpečnostní a obranná politika - 10 let plánů, nadějí, úspěchů i zklamání
Hlaváčková, Kristina ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Evropská bezpečnostní a obranná politika (EBOP), která tvoří bezpečnostní a obrannou dimenzi Společné bezpečnostní a obranné politiky Evropské unie, je v dnešní době jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících evropských projektů. V průběhu deseti let své existence prokázala svůj smysl, životaschopnost, dynamiku vývoje, schopnost reakce na aktuální témata, problémy a trendy, vytvořila pevné politické i vojenské struktury, zavázala se k rozvoji svých vojenských schopností, stanovila jednotnou strategii v oblasti bezpečnosti a obrany a vytvořila rámec pro spolupráci s NATO. Počáteční teoretické úvahy dokázala proměnit v politickou a vojenskou praxi, zahájila přes dvacet vojenských nebo civilních misí a postupně si začala v celosvětovém měřítku budovat pozici důvěryhodného bezpečnostního aktéra. Celá dekáda EBOP však nebyla pouze o úctyhodných výsledcích. Zároveň ji provázely neúspěšné snahy o nalezení konsensu mezi téměř třemi desítkami členských států, absence dostatečných prostředků a schopností pro skutečné obranné osamostatnění, spojené s vojensko-technickou závislostí na NATO, omezená flexibilita systému politického rozhodování a limity stanové samotným charakterem Evropské unie. Hlavním cílem této práce je zhodnotit prvních deset let fungování EBOP s primárním zaměřením na její vojenskou část a...
|
|
|
Hodnocení úspěchu misí EUBAM a EUFOR
Jílková, Klára ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hodnocením misí Evropské unie a to přesněji misí EUBAM Moldova-Ukraine a EUFOR Althea. Jako metoda výzkumu práce byla zvolena komparace dvou případových studií. Práce se nejdříve zabývá hodnocením jednotlivých misí a poté porovnává výhody a nevýhody civilní mise a vojenské operace. Tyto dvě případové studie byly vybrány z toho důvodu, jelikož země, ve kterých dané mise působí, jsou sobě navzájem geograficky blízké a taktéž se jedná o sousední země Evropské unie, které by se v budoucnu mohly stát potenciálními členskými státy. Mise jsou v práci hodnoceny na základě předem stanovených kritérií, které byly vybrány na základě analýzy literatury, podle autorkou sestavené stupnice. Nedílnou součástí práce je stručný úvod do Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, na který navazují případové studie a jejich hodnocení. Poslední kapitolou práce je komparace, která porovnává výhody a nevýhody civilní mise EUBAM Moldova-Ukraine a vojenské operace EUFOR Althea. Bakalářská práce dochází k závěru, že silné a slabé stránky má jak civilní mise, tak i vojenská operace v mnoha případech zcela odlišné.
|
|
| |
|
|
Přístup Německa a Velké Británie ke Společné bezpečnostní a obranné politice Evropské unie
Marešová, Tereza ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent)
Tématem bakalářské práce je porovnání přístupů Německa a Velké Británie ke Společné bezpečnostní a obranné politice EU (CSDP), k vojenské misi EU EUFOR Althea v Bosně a Hercegovině a k policejní misi EU EUPOL Afghánistan. Práce dále definuje vliv NATO na přístup obou států k CSDP a analyzuje nejdůležitější body ve vývoji této politiky s důrazem na její vztah s NATO a s ohledem na vliv působení obou států. Práce dále analyzuje na základě několika teoretických konceptů národní strategické kultury Německa a Velké Británie a soustředí se na působení obou států ve vojenské misi EUFOR Althea a v policejní misi EUPOL Afghánistan. Práce aplikuje národní strategické kultury obou států na vojenskou operaci EU v Bosně a Hercegovině a na civilní operaci v Afghánistánu. Na základě rozboru britské strategické kultury dochází autorka k závěru, že přítup Velké Británie k CSDP je velmi ovlivněn jejím členstvím v NATO, a že Velká Británie působením v CSDP nechce ohrozit pozici NATO. Německo naopak nevnímá CSDP v rámci konfliktu s NATO, ale tradičně NATO vidí jako nástroj pro velké vojenské operace. Autorka dále dochází k závěru, že koncept civilní mocnosti je u Německa již částečně překonán.
|
|
|
Implementace Daytonské smlouvy pod dohledem EUFOR Althea v letech 2004 - 2010: cesta Bosny a Hercegoviny k demokracii?
Šťásek, Pavel ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Pikal, Kamil (oponent)
Práce zkoumá úspěšnost mise Evropské unie Althea a Vysokého představitele v demokratizačním a stabilizačním procesu v Bosně a Hercegovině (BiH). Zkoumá nejdůležitější části Daytonské mírové smlouvy (DPA) - v první ze dvou kapitol Ústavu BiH, ve druhé ostatní faktory a roli EU. DPA rozdělila BiH do dvou entit a centrální vládě dala jen malé pravomoci. Jsou analyzovány problematické body Ústavy BiH - co způsobují v praxi - a zkoumány návrhy dodatků a změn ústavy. Z kapitoly plyne, proč je BiH nestabilní země, a jaké změny ústavy musí přijmout, aby se stabilizovala. Tyto změny vyžaduje EU jako podmínky integrace a snaží se je prosadit. Druhá kapitola pojednává o demokratizačním procesu a budování občanské společnosti. Zkoumá reformu ozbrojených složek, ekonomickou situaci, spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, občanskou společnost a demokratické svobody. Hodnotí vliv těchto faktorů na stabilizaci státu a zajištění dlouhodobého míru. Velký důraz je kladen na roli EU v napomáhání tomuto procesu - zda je úspěšná, neúspěšné a co by mohla dělat jinak. Závěr shrnuje zjištěná fakta z obou kapitol a vyvozuje z nich důvody, proč BiH stále není standardní demokratickou zemí a proč v ní i nadále musí působit mírová mise EU Úřad vysokého představitele pro BiH.
|
|
| |
host ::
RSS.